Monthly Archives
                maggio 2018
             
         
     
            
             
    
                
            Te Scuele de infanzie di Felet, cu la storiute di un ucielut, i frutins de sezion Piçui Zâi si movin e a imparin il zûc dai contraris.
Sù -jù, adalt- abàs, sot – parsore, devant – daûr, dongje – lontan,
… a son piçulis peraulis par  savê movisi e orientâsi.


 
Ve ca la poesie :
DULÀ  ISAL  L’UCIELUT ?
La scjaipule e je vierte
l’ucielut al scjampe fûr
Prime al jere DENTRI
cumò al è DIFÛR

Al svole SÙ, SÙ, SÙ
po dopo al torne JÙ
Dulà sêstu platât?
par câs sêstu colât?
DEVANT de stangjaçade
o DAÛR de stangjaçade?
Ti plâs zuiâ sul niçul,
ma atent no sta lâ SOT !
côr , sentiti PARSORE ;
il cjâf al pues lâ  rot!

Saltuce che ti saltuce
al va LONTAN, LONTAN,
ma cuant che al torne DONGJE,
content fasint  maman,
al dîs che al  à cjatât
la fuee de felicitât   (…fuee di cuatri)
I frutins de scuele de infanzie di Cjampei a àn zuiât cu la tiere e osservât lis plantis…
ma soredut i ARBUI, chestis plantis grandonis e diferentis che a son dulintor de scuele.
I ARBUI A SON COME I FRUTS:
UN DIVIERS DI CHEL ALTRI…
CUALCHI ARBUL AL È :                     
 
                                                                                       
 
 
GRANDON
o
PIÇUL
 
 

 
 
 
LARC
o
STRET
 
 

 
 
TARONT
o
A  SPICE
 
 

 
 
PETENÂT
o
SBARLUFÎT
 
 
 

 
CU LIS FUEIS PIÇULIS INTE VIERTE
o
CUN TANTIS FUEIS IN ISTÂT 
 
 
 

CU LIS FUEIS DI TANCJ COLÔRS TE SIERADE
o
CROT DI INVIER
 
 
 
 
DUCJ IN RIE (COME NOALTRIS CUANT CHE O LIN A MANGJÂ)
o
SPARNIÇÂTS (COME CUANT CHE O SIN A ZUJÂ…) 


CJANÇON
rit :  Jo o soi come un arbul
o stoi cui pîts par tiere
o cîr la lûs dal soreli
cussì o cres di plui.  ( 2 voltis)
I PÎTS  –  LIS LIDRÎS
LIS GJAMBIS  –  IL FUST
I BRAÇS  –  LIS RAMACIS
I CJAVEI  –  LIS FUEIS
LA PIEL  –   LA SCUARCE
IL SANC  –  LA LINFE
rit :  Jo o soi come un arbul
o stoi cui pîts par tiere
o cîr la lûs dal soreli
cussì o cres di plui.  ( 2 voltis)
Saveso cemût che e je fate une panole? 
Noaltris fruts de sezion A de scuele de infanzie di Paulêt lu savin benon e o vin scuviert cetantis robis che si puedin fâ cui scus, cui grans de blave, cui curubui…
O SIN LÂTS INTUN CJAMP DI BLAVE A PÎT E O VIN PUARTÂT A SCUELE DUTIS LIS PANOLIS CHE O VIN RIVÂT…
DOPO O VIN SCARTOSSÂT E SPECOLÂT … 
 
 
 
 
 
 
E CE TANT CHE O VIN TRAVASÂT, JEMPLÂT E SVUEDÂT BUTILIIS DIFERENTIS, TACIS, VASUTS…

O VIN SFRACAIÂT UN POCJE DI BLAVE CUL PESTEL, ALTRE CUL MASANIN … PO DOPO O VIN TAMESÂT E FAT LA FARINE FINE FINE 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
CUI CURUBUI RESTÂTS O VIN TANT ZUIÂT: PERCORS PAR MACHINUTIS… TORS PLUI O MANCUL ALTIS

 
CUN MANS E PÎTS O VIN FAT UN PERCORS SENSORIÂL PAR INDUVINÂ SE O JERIN PARSORE DAI GRANS DI BLAVE, DAI SCUS, DE GJAMBE DAL SORC, DE FARINE GRUESSE O FINE, O SUI CURUBUI

E PAR SIERÂ … UNE BIELE BURIELE DI CURUBUI O VIN PIÂT!

dav
 
O sin i frutins de sezion D de scuele de infanzie “Taverna”. Chest an o vin scoltât e dissegnât la storiute dal “Lôf e i trê purcituts”, che nus è plasude une vore.
O vin ancje imparât cjançons, filastrocjis e bai.
AL JERE UNE VOLTE UN LÔF PLEN DI FAM 
CHE NOL MANGJAVE DI PLUI DI UN AN
LUI NOL VOLEVE FORMADI E LIDRIC
DOME I PLASEVE LA CJAR DI PURCIT
 
 
 

E DOPO A JERIN TRÊ PURCITUTS
COLÔR DI ROSE E PASSUDUTS
E LÔR NO VEVIN PÔRE DAL LÔF
PARCÈ CHE A JERIN CETANT CORAGJÔS….
 
 
LA CJASE E JE FUARTE, PROPIT BEN FATE
IL LÔF AL PENSE: “O JENTRI PE NAPE”
E CUSSÌ AL COLE, CHEL PUAR BIÂT
PROPIT SUL FÛC CHE AL JERE PIÂT!
Fasìn furlan cu lis filastrocjis e lis cjançons, sâstu ce gust!

I fruts de sezion A de scuele de infanzie “Taverna” a ripetin peraulis, filastrocjis  e cjantis furlanis
biel che a lavorin cun colôrs, cole, penarei e lapis…  
 

Panole panole
il nono le specole
le puarte tal mulin
le masane plan planin
farine e devente
par fânus la polente!
UNE MAN PITURADE DI ZÂL
UNE MAN PITURADE DI  ROS
UNE SFREADE DI MANS E AL VEN FÛR…… NARANÇON
UNE MAN PITURADE DI  BLU
UNE MAN PITURADE DI ZÂL
UNE SFREADE DI MANS E AL VEN FÛR……VERT

UNE MAN PITURADE DI ROS
UNE MAN PITURADE DI BLU
UNE SFREADE DI MANS E AL VEN FÛR…… VIOLE
 

UNE MAN PITURADE DI ROS
UNE MAN PITURADE DI BLU
UNE MAN PITURADE DI ZÂL
UNE SFREADE DI MANS E AL VEN FÛR…… MARON

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Chest an inte sezion C de scuele de infanzie “1° Maggio”, Toni la surîs al è stât il personaç che al à insegnât ai fruts tantis normis di sigurece in cjase, a scuele e par strade, doprant il libri de Aziende Sanitarie “Lusoruts e… cerots”.
I fruts a tacavin ogni incuintri
cun cheste CJANÇON

Toni la surîs
  si svee la matine
  la muse si lave
  cuntun got di aghe.

Al va in cusine
  a cirî di mangjâ
  un toc di formadi
  al rive a mastiâ
 Dute la zornade
  al zuie cui amîs
  al è simpri content
 al si sint in paradîs

Intal jet a sere
  i voi al siere
  si insumie di svolâ
  o intal mâr di nadâ.