Browsing category

Scuola dell’Infanzia di Feletto

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Ic Tavagnacco, Scuola dell’Infanzia di Feletto,

Storie di Puntin e dai siei amîs

no comment

La storie di Puntin e rapresente il risultât di un percôrs di laboratori che al à impegnât i fruts mezans des dôs sezions de Scuele de Infanzie di Felet vie par l’an scolastic. Doprant la lenghe furlane a son stadis puartadis indenant esperiencis e ativitâts di diviers ambits dissiplinârs.

Ogni gnove  ativitât  e à puartât a sperimentâ cul cuârp il moviment mediant zûc e dramatizazions e po dopo a scuvierzi diviersis tecnichis pitorichis. Cussì i frutins a àn metût jù sul sfuei lis lôr cognossincis cun logjiche e fantasie.

PUNTIN E I SIEI AMÎS

 

LA STRADE DRETE

LA STRADE A SPIÇ

 

 

 

 

 

 

 

LA STRADE A CURVIS

PUNTIN SI PLATE INTE CJASUTE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZIRE ZIRE TARONT
I PUNTINS INTOR DAL MONT
CHE PITURIN BEN LA TIERE
DUCJ JÙ PAR TIERE!

 

IMG_2479
Ic Tavagnacco, Scuola dell’Infanzia di Feletto,

Ucielut e l’orientament

no comment

Te Scuele de infanzie di Felet, cu la storiute di un ucielut, i frutins de sezion Piçui Zâi si movin e a imparin il zûc dai contraris.
Sù -jùadalt- abàs, sot – parsore, devant – daûr, dongje – lontan,
… a son piçulis peraulis par  savê movisi e orientâsi.

 

Ve ca la poesie :

DULÀ  ISAL  L’UCIELUT ?

La scjaipule e je vierte
l’ucielut al scjampe fûr
Prime al jere DENTRI
cumò al è DIFÛR

Al svole SÙ, SÙ, SÙ
po dopo al torne JÙ
Dulà sêstu platât?
par câs sêstu colât?
DEVANT de stangjaçade
o DAÛR de stangjaçade?

Ti plâs zuiâ sul niçul,
ma atent no sta lâ SOT !
côr , sentiti PARSORE ;
il cjâf al pues lâ  rot!

Saltuce che ti saltuce
al va LONTAN, LONTAN,
ma cuant che al torne DONGJE,
content fasint  maman,
al dîs che al  à cjatât
la fuee de felicitât   (…fuee di cuatri)

IMG_1158
Ic Tavagnacco, Scuola dell’Infanzia di Feletto,

Imparìn il furlan cun Pinochio

no comment
No tant lontan dal nestri arbul turchês o vin cjatât: UN ÇOC DI LEN
Si sin domandâts: ce vino di fâ di lui?
–  Si pues brusâlu – al dîs un frutin
–  A cjalâlu ben, mi ven di pensâ a un lavorut di chei che o fasìn nô, MAGARI UN  BURATIN! – al zonte un altri.
E cussì, dongje dal fogolâr, e je scomençade la nestre storie “Lis aventuris di Pinochio” contade in furlan.
I FRUTINS MEZANS, cun Pinochio a àn imparât i colôrs, i numars e lis parts dal cuarp. Planc planc o vin metût adun un librut che ducj I FRUTINS GRANCJ  a àn  imparât a memorie zontant ogni frase a moviments e mimichis (daûr dal metodi Artigal).

VOLTE LA PAGJINE, VE CA UN TOC DI STORIE
CUI MOVIMENTS  SI IMPARE  A MEMORIE
CUMÒ IN FURLAN O RECITÌN
LIS AVENTURIS DI UN BURATIN.

 

Lis aventuris di Pinocchio no nus someavin completis cence dongje une rimarole o une cjante; ve ca la cjante inventade:
LIS BAUSIIS DI PINOCHIO

FRUTATS TIRAITSI IN BANDE, JO O SOI UN BURATIN
PINOCHIO JO MI CLAMI, SOI BRÂF COME UN FRUTIN
IL CJÂF AL È DI LEN E AL FÂS TUC, TUC
MA JO O SAI  FÂ TEATRI CUN MANGJEFÛC

PINOCHIO, PINOCHIO NO STÂ DÎ BAUSIIS 
 PINOCHIO, PINOCHIO ATENT , TI CRES IN NÂS

E JO NO FÂS AFÂRS CUL GJAT E CU LA BOLP
E JO NO FÂS AFÂRS CUL GJAT E CU LA BOLP
PO NO DEVENTI MUS TAL PAÎS DAI “DOMEZÛCS”
PO NO DEVENTI MUS TAL PAÎS DAI “DOMEZÛCS”

PINOCHIO, PINOCHIO NO STÂ DÎ BAUSIIS
PINOCHIO, PINOCHIO ATENT, TI CRES IN NÂS

E DENTRI DI UN PESSON O AI CJATÂT IL GNO PAPÀ
E JO LU AI SALVÂT; O AI SALVÂT  IL GNO PAPÀ
CUMÒ US SALUDI CHE A SCUELE O SCUGNI  LÂ
CUMÒ US SALUDI CHE A SCUELE O SCUGNI  LÂ

 

PINOCHIO, PINOCHIO SÌ , SÌ TU SÊS STÂT BRÂF
CUMÒ NO TU SÊS PLUI UN BURATIN
PINOCHIO, PINOCHIO TU SÊS  UN BRÂF FRUTIN

Foto 4 gjat ut e il floc di nef 3
Ic Tavagnacco, Scuola dell’Infanzia di Feletto,

Zuiant cun Gjat Ut

no comment

Noaltris fruts piçui de scuele de infanzie di Felet o vin cognossût GJAT UT e i siei amîs. Cun chest simpatic personaç o vin scoltât storiutis e rimarolis, ma soredut o vin zuiât, par imparâ cualchi robute su lis stagjons e cualchi peraule de lenghe furlane.

LA SIERADE

 Gjat Ut e lis pomis de sierade

 

 

 

  

L’INVIER

Gjat Ut e il floc di nef

 

 

 

 

 

Gjat Ut e il carnevâl

 

 

 

I vistîts di Invier

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

LA  VIERTE

 Gjat Ut e la piçule margaritute